Demarketing: umění prodávat tím, že neprodáváte

13.11.2026

Zní to jako marketingová sebevražda. Ve skutečnosti jde o jeden z nejrozebíranějších inzerátů v historii a o učebnicový příklad strategie, které se říká demarketing. V tomto článku si vysvětlíme, co demarketing je, jaké má typy, proč by ho firma vůbec chtěla použít a hlavně na dvou skutečných kampaních ukážeme, kdy funguje a kdy se obrátí proti svému autorovi.

Co je to demarketing

Demarketing je záměrné snižování poptávky. Může být celkové, nebo jen u určité skupiny zákazníků, dočasně, nebo trvale. Používá přitom stejné nástroje jako klasický marketing (produkt, cenu, distribuci i komunikaci, tedy 4P), jen s opačným cílem.

Tři typy demarketingu

Kotler a Levy rozlišili tři situace, ve kterých se demarketing používá. Liší se tím, koho chce firma odradit, a tím, jestli to myslí vážně.

  • Obecný demarketing snižuje poptávku plošně – typicky dodavatelé vody a elektřiny ve špičce.
  • Selektivní demarketing cílí jen na část trhu, kterou firma nechce.
  • Zdánlivý demarketing je nejzrádnější: odrazování je jen pozlátko, které má vzbudit zájem, například pocitem vzácnosti.

Proč by firma chtěla prodávat méně?

Na první pohled to nedává smysl. V praxi ale existuje několik dobrých důvodů:

  • Nedostatek kapacity. Poptávka převyšuje to, co firma dokáže vyrobit nebo obsloužit. Když nestačí, zákazníci čekají, zlobí se a odcházejí ke konkurenci.
  • Nedostatkové zdroje. Dodavatelé vody nebo elektřiny vyzývají v období sucha či špičky k šetření.
  • Nežádoucí zákazníci. Někteří zákazníci firmě vydělávají málo, ničí její image nebo obtěžují ostatní.
  • Veřejné zdraví a společnost. Kampaně proti kouření nebo alkoholu za volantem jsou ve skutečnosti demarketing škodlivých produktů. Kotler později doporučoval demarketing právě pro sociální změny chování.
  • Udržitelnost a pozicování značky. "Kupujte méně, ale kvalitněji" může být upřímný závazek i chytrá strategie, jak se odlišit od konkurence.

A jak to vypadá v praxi? Podívejme se na dvě známé kampaně, jednu firemní a jednu městskou.

Patagonia: "Nekupujte tuhle bundu" – a co čísla opravdu říkají

Inzerát z Black Friday 2011 ukazoval fleecovou bundu R2 a pod ní vysvětlování, kolik stojí její výroba přírodu. Podle knihy Davida Gellese uváděl, že na výrobu jedné bundy je potřeba 135 litrů vody, a to i přesto, že je z 60 % z recyklovaných materiálů. Končil výzvou, ať lidé nekupují, co nepotřebují.

Inzerát nebyl osamocený výkřik. Patagonia už od roku 2005 provozovala recyklační program Common Threads, jehož cílem bylo, aby zákazníci kupovali méně a věci opravovali. Podle magazínu Outside získal program za týden po kampani 13 000 nových závazků, zatímco od spuštění v září 2011 jen 8 000.

Mýtus o +30 %

V marketingových článcích narazíte skoro vždy na stejnou větu: "Do roka po kampani vzrostly tržby Patagonie o 30 %." Opravdu je tomu tak, případová studie publikovaná v rámci Harvard Business Review uvádí růst tržeb zhruba o 30 % v devíti měsících po inzerátu.

Co si z toho vzít: hlavní přínos kampaně nebyl v prodaných bundách, ale v obrovské pozornosti médií a v upevnění značky jako firmy, která to s udržitelností myslí vážně.

Amsterdam: "Stay Away" – když demarketing nevyjde

Druhý příklad je učebnicový selektivní demarketing. V březnu 2023 spustilo město Amsterdam online kampaň, která vzkazovala mladým Britům: pokud jedete jen "na divokou noc", radši nejezděte. Městský výzkum totiž ukázal, že nejvíc problémů ve čtvrti červených lucerniček dělají právě mladí britští a nizozemští muži.

Zajímavé je hlavně digitální provedení. Krátká videa se zobrazovala Britům ve věku 18–35 let, kteří vyhledávali výrazy jako "stag party Amsterdam" nebo "cheap hotel Amsterdam". Jedno video ukazovalo zatčení opilého mladíka s jednoduchou rovnicí: divoká noc = pokuta 140 € + záznam v rejstříku = horší vyhlídky do budoucna. Jde tedy o klasické PPC cílení na klíčová slova – jen s opačným záměrem.

Výsledek? Rozporuplný. Kampaň se stala virální, ale ne nutně tak, jak město chtělo. Britští organizátoři rozluček se svobodou ji označili za xenofobní a jeden z nich dokonce uvedl, že mu ušetřila peníze za reklamu. Komunikační stratég pro list Het Parool varoval, že může působit spíš jako pozvánka. V listopadu 2023 pak starostka Femke Halsema přiznala, že kampaň zatím nepřinesla výrazné výsledky.

Co si z toho vzít: zákaz láká. Když demarketing cílí na skupinu, pro kterou je "neposlušnost" součástí zábavy, může způsobit přesně opak. Tento jev zná psychologie jako reaktanci – lidé se brání, když cítí, že jim někdo omezuje svobodu.

Green demarketing: co říká výzkum

Patagonia dala vzniknout samostatnému směru výzkumu – green demarketingu. Armstrong Soule a Reich (2015) ho v Journal of Marketing Management definují jako strategii, kdy značka vybízí lidi kupovat v dané kategorii celkově méně – a pokud už nakupují, tak její značku – kvůli životnímu prostředí.

Přehledový článek Mekotha a Lawrence (2023) shrnuje, že demarketing může účinně pomoci řešit ekonomické, environmentální i sociální výzvy udržitelnost. Pro firmy, které se potýkají s obviněním z greenwashingu, je to ale dvoječká zbraň.

Upřímnost, nebo chytrý trik?

Kritici Patagonii vyčítali, že inzerát ve skutečnosti říkal: "Nekupujte od jiných, kupte si kvalitu od nás". A mají částečně pravdu – Kotler s Levym už v roce 1971 popsali zdánlivý demarketing, který se tváří, že odrazuje, ale ve skutečnosti zájem zvyšuje.

Jak tedy rozlišit upřímný demarketing od marketingového triku? Pomohou tři otázky:

  • Je to dlouhodobé? Patagonia měla recyklační program už šest let před inzerátem. Jednorázová kampaň bez historie působí podezřele.
  • Dává zákazníkovi alternativu? Oprava, second hand, výkup – ne jen hezký slogan.
  • Jak firma měří úspěch? Pokud je jediným cílem růst prodejů, jde spíš o chytrý copywriting než o demarketing.

Co si z toho vzít jako budoucí marketér

Demarketing není jen kuriozita z učebnic. Setkáte se s ním v turismu, energetice, zdravotnictví, módě i e-commerce. Když budete jednou navrhovat kampaň, projděte si tento checklist:

  • Pojmenujte problém. Je poptávka příliš vysoká, špatně načasovaná, nebo od špatných zákazníků?
  • Vyberte typ. Obecný, selektivní, nebo zdánlivý demarketing?
  • Použijte celý marketingový mix, ne jen reklamu. Cena (příplatky ve špičce), distribuce (omezení kapacity, rezervace), produkt (oprava místo nového kusu).
  • Promyslete reakci cílové skupiny. Nevyvoláte reaktanci jako Amsterdam?
  • Podložte slova činy. Bez dlouhodobého závazku riskujete obvinění z greenwashingu.
  • Měřte správnou věc. Ne jen prodeje, ale i vnímání značky, důvěru a změnu chování.

Na závěr: dobrý marketér není ten, kdo prodá co nejvíc za každou cenu, ale ten, kdo udá správný obchod se správným zákazníkem ve správnou chvíli. Občas to znamená říct "ne". Napadl vás český příklad demarketingu? Napište nám ho do komentáře.

Zdroje

Adéla Němcová, Michaela Vosátková (13. 11. 2026)

Share